Ahoj roubiri a roubirky. Dalsich par dni uplynulo a my se pomalinku dostavame do guatemalskeho rytmu. Svou staci jsme zahajili prohlidkou velkolepeho Tikalu. Tikal je nejznamejsi prehistoricke majske mesto na uzemi Guatemaly o uctihodne rozloze XXXXXXX km ctverecnich. Nas potapecsky instruktor z Belize nam poradil ukazat se u vstupu po 4te hodine odpoledni a poprosit o listek na nasledujici den s tim, ze do komplexu muzeme jak po zbytek dne (na zapad slunce) tak i cely druhy den. Jak nam bylo doporuceno, tak jsme ucinili a s radosti si vychutnali jak nejlepsi svetlo (zapad i vychod slunce) tak i minimum ostatnich turistu. Tikal u nas dostava super 9 bodu z 10. Jedno z nejlepsich maja-sutrovist, ktere jsme zatim videli. Je obrovske, situovane uprostred zelene dzunkle oplyvajicimi hulakajicima opicema a krehotajicima papouchama, na vetsinu staveb se da lezt a navic se clovek muze v nekterych pasazich doslova prodirat dzungli a nachazet jeste nezrestaurovane rujny, jeskyne a obelisky. Jednoduse receno todle misto ma fakt super atmosferu.

Druhy den jsme se opet pohnuli trochu vic na jih a po ceste se zastavili na jezere Peten Itza a jeho malebnem ostrovnim mestecku Flores. Tohle mistecko bylo udajne jednim z poslednich utocist Maju po prichodu spanelskych dobyvatelu, ale vsechny jeho puvodni stavby byly bohuzel Spanely demonstrativne zboreny, takze dnes krome fantasticke lokace mestecko pozbyva vetsiho turistickeho zajmu ci historickeho vyznamu. Pred zapadem slunce jsme nakonec dorazili na odlehlou farmu (Finca Izobal), libezne zasazenou do scenicke krajiny plne kopecku - Jonnem pojmenovane "Teletubies land" :). Ubytovali jsme se v chatce na ctyrech kulech a po celodennim paraku jsme sebou s ulevou placli do mistniho rybnicku. Dalsi den nas cekala dzungle tura po mystnich kopeccich, rekach a jeskynnich systemech. Vyfasovali jsme strejdu Rodriga, vyzbrojeneho macetou a hafanem  a tento pruvodce nas vlacel mokrymi roklemy, uzkymi pruseky a kravim trusem po nasledujicich 5 hodin. Nejsbozejsi casti byl bezesporu jeskynni komplex Cuerbo Ixobal se svymi stalaktity, stalagmity a zlovestne vypadajicima pavouciskama. Po ceste zpatky jsme taky malinko zmokli a tak jsme se vratili zablaceny jako prasatka, ale alespon byl o duvod vic placnout sebou, tak jak jsme byli, do teplych vod naseho soukromeho "Brcalniku"... q;)

Posledni den jsme stravili v miste, ktere se jmenuje Rio Dulce (sladka reka), Je zname hlavne mezi karibskou plavbo-chaskou, protoze je to jedno zmala utocist, ktere je prirozene odriznuto od radeni hurikanu. Dalsi zajimavosti je, ze zdejsi (nijak krasou oplivajici) most je udajne nejdelsi ve stredni americe. Lide tu komunikuji hlavne pomoci vysilacek a je to docela sranda, protoze vetsinou jde o reklamni napln: "Ahoj tady Rebeka, chtela bych vas pozvat na snidani, mame super vejce se slaninou!" apodobne... Dnesek jsme stravili plavbou k morskemu usti. Cestou jsme navstivili nekolik vesnicek domorodcu obyvajici brehy, jeskyni s termalnim pramenem a nespocet lagun, oplyvajicich pelikany, volavkami, lekniny atd. Ve mestecku Livingston jsme uspokojili nase o jidlo se hlasici zaludky a cestou zpatky uz se jenom koupali, kde jsme to povazovali za bezpecne (s doporucenim naseho soukromeho kapitana). K veceru jsme si potom pucili kajak a chvilku se placali po okoli. Se zapadem slunce a pifkem jsme se pak rozloucili s dalsim dnem v Guatemale...

Herbie uz s nami nalitala 5 tisic kilaku a k jejimu malinkemu vyroci ji nakej mistni chuligan ukradl klakson. :( Ale rikame si: "mohlo byt hur, ze"...? Zitra bychom se chteli opet posunout dolu k Honduraskym hranicim a doufame, ze pristi cestozvast posleme z jiz nasi ctvrte zemicky. Do Guatemaly se urcite jeste vratime, abychom prozkoumali jizni cast, jen presne nevime kdy a od kud, protoze to bude pravdepodobne opet zalezet na tom, jak se to nakonec vyvrbi s papirama pro Herbie v Hondurasu potazmo El Salvadoru. Mejte se moc fajn a kdyby neco tak nic... q;)