Je 7 vecer a mi opet pristali u olepenych klavesnic a monitoru srandovnich velikosti. Mame za sebou dalsi tri dny naseho sterdoamerickeho bincani a ikdyz zatim vse probiha bez jakychkoliv trabli, posledni dva dny jsme tak malinko na emocionalni horske draze. Ale vezmeme to hezky poporadku.

Nejprv neco malinko obecne: Pocasi je tady, jak se na poradny leden patri. Behem dne teploty dosahuji kolem 30ti stupnu a v noci clovek nevi jestli se ma nevyspat diky k telu se lepicimu povleceni anebo zapnute klimatizaci. Bezpecnostni situaci nam barvite vylicilo uz vselijake cteni z domova, ale tady na miste berem vsechny ty uniformovane pistolniky, samopalare i kulometciky jako pozitivni znameni a citime se celkem bezpecne. (Tuk tuk na drevo,) Papani je zatim na jednicku z hvezdickou. Uz v Mexiku City jsme byli prijemne prekvapeni Azteckym dedictvim a momentalni Acapulko se svou pestrou nabidkou cerstvych ryb a ostatnich darecku z Neptunovi rise jen pokracuje ve vyborne zajete stope.

Ted neco z nasi agendy: V utery jsme tedy podle planu opustili mumraj hlavniho mesta a po 5ti hodinach pohodlneho autobusiku jsme vyskocili u "tichace" (rozumej Tichy ocean). Teda tomu jeste predeslo hodinkove cekani na autobus, ktery jsme si spestrili tim, ze jsme naucili Jonna prsi a on nas pak "za odmenu" porazel. Musli jsme potom s Petou delat veci, ktere lze popsat snad jen slovenskym vyrazem "kokociny". Kazde 3 hry jsme menili trest za prohru a jenom k nastineni vyjmenuju treba jizdu v detskym auticku, behani po restauraci zig-zag mezi stolky ci mnou predvedeneho iajiciho osla (tahal jsem klukum batohy po terminalu). Po prijezdu do Acapulka jsme si potom zahrali, kdo bude spat v postylce s Mickey Mousem (vyhral Peta) a zavedena tradice nas nepustila ani do do dneska (Jon pobihal po plazi s kyblickem na hlave). Ale to uz se zakecavam... Proste vcera jsme jenom prozkoumali mesto a dnesek si dali malinko plazovite. Hihi, tady jenom musim zminit nase nove Acapulske pratele, pracovne pojmenovane "Homolkovi". Hihi tata pivo (a vanu), mama pivo (a vanu), dcera pivo (a vanu), syn pivo (a vanu). Tata kerku, mama kerku, dcera kerku, syn kerku. Tata cigo, mama cigo, ... No proste pikantni vyplazovana rodinka! Jen na fotku jsem se bohuzel nezmohl, pac sedeli primo vedle nas a fyzickou konfrontaci ani s jednim clenem teto vykutalene rodinky bych jisto jiste neprezil.

No a ted uz k tomu hlavnimu: Navzdory faktu, ze zadne drogy (dobre, krome Corony, jakozto alkoholu) nepozivame, napadla nas takova "zhulenecka" myslenka, ze bychom si tady poridili 4 kola s volantem. No a protoze tady za kopcem stoji uz od 60tych let tovarna na nejkulatoulinkatejsi auticka na svete, zvane Beetle, okamzite jsme vedeli, kteryze to jako modylek by to mel byt. :)

Jeden chytry pan kdysi, rekl, ze zamilovanost je sice hezka vec, ale pokud si clovek nechce nabit frnak, tak by mel do rozhodovaciho procesu take zapojit malinko sede kury mozkove. V tomto duchu jsme okamzite zacli nas genialni napad napadat a nevybirave ho kriticky zkoumat ze vsech moznych i nemoznych uhlu. Bod cislo jedna. Legalita cele transakce: Pres vschny protichudne hovorici zdroje jsme se dneska dolopotili na hlavni policejni stanici (policia de transbordo) a i pres svou komickou spanelstinu se mi dostalo jednoznacne odpovedi. Ano, koupit auto v mexiku jako turista je legalni a neni duvodu proc s nim necestovat do jakehokoliv statu Mexicke federace. Co takova sranda stoji: Nasli jsme vyvoneny exemplar z roku 1999 v paradnim stavu, udajne po generalce (tyjo motor znel jak Andreas Bocelli, bylo na nem cislicko co v dokladech a byl tak cisty, ze bych si na nem klidne udelal i volsky voko) a tato krasavice nam byla nabidnuta za 30 000 pesos (43 tisic Kc). Nutno podotknout, ze to bylo az xty kousek, ktery nam byl predveden a po hrubem pruzkumu cen na mexickem interfernetu to tak nejak + - odpovida. Samozrejme k tomu vsemu musime jeste pripocitat naklady za benzin (jez je tady v Mexiku, jakozto u 4te nejvetsi ropne velmoci na svete je vec pomerne zanedbatelna), dalnicni poplatky (pokud se nebudeme chtit lopotit "okrskama"), ale hlavne poradne pojisteni. Na tom vazne setrit nechceme a tak jsme si dneska sehnali telefon na jednu z nejstarsich (a anglicky mluvicich) pojistoven v zemi, ale bohuzel telefonat v pracovni dobe uz jsme bohuzel nestihli takze to, jako i samotne rozuzleni bude muset pockat az do zitrka...

Takze at uz to dopadne nakupem vozitka ci jenom sklopenymi pohledy a nastupem do autobusu, chtel jsem vam jenom priblizit, cim ze se tady ted zabyvame... Drzte palce, popripade odrazujte od cele zalezitosti dole v komentarich a my se brzy ozveme jak, ze to teda cele dopadlo...

Tak brzo ahooooj!