Status mise: Lokace: poloostrov Yukatan (nas 7. mexicky stat Campeche).  Herbie ujeta vzdalenos 3000km (mapa). Venkovni teplota 25 celsiu. Fyzicky stav muzstva: 98%. Adrenalinovy stupen: 0. Uprimne receno todle je asi to nejpodstatnejsi, co se v dnesnim zbleptani dovite...

Ne, ze by nam neco vylozene nepralo, ale po tezke ztrate Peti II. s Jonem marne hledame to spravne tempicko a tak poslednich par dnu vazne nelze hodnotit jinak nez podprumerne. Zkusim to tedy jenom v rychlosti sesumirovat, at vas dlouho nenudim trivialnima plkama... Co jsme se s Petou rozloucili, presunuli jsme se do Ciudad del Carmen, ale ze zajimave znejiciho mistecka se stalo celkem nudne, spinave mesto bez duse a tak jsme se hned druhy den hnuli do turisticky proflaklejsiho Campeche (hlavni mesto stejnojmennneho statu). Toto misto bylo prvnu plazi dnesniho Mexika, na kterem se udajne objevila prvni spanelska slapota a tak neni prekvapenim, ze zde za nedlouho vyrostlo bohate prosperujici pristavni mesto. Slava a bohatstvi tohoto puntiku na mape vsak zacal pritahovat i nezvane hosty ve forme nechvalne znamych piratskych individui (Johna Hawkins atd), jez zuzovali mesto skoro 160 let. Az po teto dobe nechal spanelsky trun postavit opevneni (vysperkovane velkym mnozstvim del), jimz do pristavu mohli proklouznout jen jednotlive lode. Dodnes se velka cast hradeb dochovala, ale snad jeste impozantnejsi je klasicka spanelska kolonialni architektura uvnitr mestskych hradeb.

Kvuli prepocitani se ve dnech v tydnu jsme kvuli cekani na vyprane pradlo byli nuceni zustat o den dele, nez jsme puvodne ocekavali, ale s dobrou knihou cas plyne rychle a tak uz jsme dneska opet brouzdali ruiny starobylych chramu v Yukatanskem vnitrozemi. Ale bohuzel ani tentokrat nam zatazena obloha moc neprala a tak jsme vicemene cely den stravili tim, ze jsme jezdili od sutru ke sutru a vzdy si u nej precetli par kapitol z nasich rozectenych knizek a dalsi cestovateslky den tak timto zpusobem vicemene probincali...

No tak vam alespon povim nase dosavadni kulturni zjisteni. Mosty tu jsou celkem humornou zalezitosti. Pojmenovat most neni urcite nijak zvlastni zalezitost, ale tady to berou, ale sakra vazne a dle naseho vypozorovani vsak ne prilis systematicky. Dava smysl kdyz nekdo pojmenuje dulezitou stavbu po nejak dulezite osobe, ale predstavte si jeden panel pres "Drnovy potucek" pojmenovany "Most Vaclava Havla" a  pak dalsi o dvacetkilometru dal pojmenovani uplne stejne anebo (v tom stastnejsim pripade) alespon s rimskou II. Presne to je tady pripad Benito Juareze a dalsich velikanu mexicke historie. :) Dalsim dennim chlebem jsou mistni ozbrojene slozky. O kulometnych hnizdech jsem se tusim uz zminoval, ale jeepy s minomety  a nejnoveji motopolicie s UZInama jsou i pro nas celkem novinka... q;) Bezpecnostnimi kontrolami (techto dost casto zakuklencu) musi clovek projet skoro kazdych 100km a posledni dobou se nam zvetsuje pomer tech, kteri nemavnou pouze znudene rukou, ale lezou do kufru ci v lepsim pripade se jenom "divne  ptaji". No asi to az dolu do Guatemaly s autem nedame, ale tak to mame jeste kousek a tak to se vsechno jeste uvidi...  Jinak  Peta III nam lepsi naladu a ikdyz samozrejme nelze mluvit o zadne nahrade za Petu "hokejku" zdravi vas vsechny jakbysmet!