Tak konecne jsem se dostal na interfernet. Docela dost se toho za tu dobu odehralo. Asi nejvetsi vec je to ze sme se si vsichni koupili motorky a vydali se na cestu do Hanoje po svym. :)

Takze po te co jsme vyskakali z autobusu v turistickym resortu Mui Ne (asi 200km vychodne od Sajgonu) tak sme pristali rovnou v mori. Celkem zakaleny, ale super teploucky. Tak sme si tam nakonec tak nejak hoveli a stridave cvachtali v mori pak zas v bazenu jeste dva dny navic. Je pravda ze treti den jsme meli duvod zustat protoze sme se rozhodli pro porizeni nasich 100cc kamaradekna cestu, ale ctvrty den uz to byla spis vymluva... o:)

Mopedy k Vietnamu patri jako papez k vatikanu, opravny a benzinovy minipumpy jsou vsude a kazdej vietnamec, kterymu bylo dvanact je automechanik. Nakup jednoho z techto srandovnich stroju, ktery tu tvori cca 90% provozu na silnici (zbytek tvori, kravy, kozy, kachny a nakladaky) neni tak lehka zalezitost. V kramu stoji nova sunka cca 8 tisic korun, ale ikdyz uz te ji prodaj tak jako cizinec k ni nemas opravneni distat znacku. Takze jedine z druhy ruky. No a to je samozrejme duvod k obavam. :) Nicmene... Po nekolika hodinach hledani se nam podarilo najit nekoho, kdo by umel alespon rozumne anglicky. Ten obvolal snad celou vesnici a po peti minutach nam zacali vsechny generace svazet jejich dvoukolky a strkali nam je do rukou. No co budu vypravet. To odpoledne jsem ridil vic motorek za par hodin nez pred tim za cely zivot. Abych to zkratil vybrali jsme 3 stroje, ktere se chovali jaks taks jak meli. Vsechno nejaky pochybny modely udajne taiwanskych a cinskych znacek, o kterych sme pred tim nikdy neslyseli. (Petr ma Angox, Jon Wayxin a ja Kaiser).

Nakup se neobesel bez samozrejmyho hadrkovani se o ceny a vysledne kontroly vsech moznych dokumentaci a smluv. Tato situace (ne nepodobnoa zasedani cinske mafie) je myslim celkem vystizena na fotce. :)

Samozrejme jsme je museli pojmenovat. Jon ma "Hungry Pony" (puvodne se jmenovala Lady Pony, ale pak jsme zjistili fascinujici benzinovou nenasytnost), Ja mam "Ruzenku Tryskacovou" (podle barvy a malinko nadsazenne vykonosti) a Peta se rozhodl pro "Ta jejiz jmeno se nesmi vyslovit" :))).

Takze dnes uz jsme druhy den a krome par malych eskapad, kdy Jonovi dosel benzin ci trefil balvan v 1km/hodinu se nam zatim nic vyznamejsiho nestalo. Vitnamsky silnice jsou ve vsemoznym stavu, znaceni je pritomne tak jednou za 50km zato vysse zminene zvirectvo je vzdy nedaleko. O neexistujich ci obyvatelstvu neznamych pravidlech zdejsiho provozu se ani zminovat nebudu a tak se na nejakou konstantni cestovni rychlost vazne spolehat neda.

Ted je poledne a tak sme vyuzili vedra na zastavku "v boxech" teda v prisilnicni restauraci na nudlovku a taky sme ted nasli asi nejpomalejsi internet na svete (cca 0.2kb/sekundu). Mame to uz ale jenom asi 2 hodky do Dalatu tak uz to asi jenom tak doplacame. Dalat je mesto asi 1500 nad more tak se asi po teplym primorskym letovisku zase malinko ochladime. Plan na dalsich par dni je zustat v horach a projet si par jezirek, vodopadu a snad i nakej ten narodni park.

Jinak se jeste vsem omlouvam za vsechny ty pravopisny chyby. Nikdy bych neveril jak hodka na internetu vzdycky utece rychle...