Ahoooj! Poslední naší zastávkou byl Seoul. Moderní asijská metropole, vyhlášený shopping a světoznámá korejská kuchyně nám připadala jako přijemná přestupní stanice před návratem domů. Prdlačky! Znáte mě. Obvykle se snažím mírnit vyhraněné názory a posouvat je do diplomatičtějších rovin, ale v tomto případě udělám výjimku (a přiblížim se k polarizovaným výrazovým prostředkům mé milované prostořeké manželky) a malinko si tady ulevim, jo? Z toho co jsme tu zažili jsou korejci bezohledný ignorantský hovada! Vrážěj do sebe na ulici, pouštěj si dveře do obličeje a tlačí se do metra jak dobytek do maštale...

Netuším jestli to je jejich mongolskýma kořenama (v Mongolsku jsem nebyl) anebo tím, že je historicky vždycky někdo utlačoval (nebo možná právě proto?), ale ani jedna teorie tuto hrubost dle mého názoru neospravedlňuje. Člověk by řekl, že "moderní" národ (jejich písmo vzniklo teprve v polovině 20tého století), jež se se svými 50ti miliony obyvateli tlačí mezi technologickou špičku na globální scéně (Samsung, Hyundai, HTC atd) by mohli trochu mluvit anglicky. Nope. No a pak tomu dá korunu oficiální taxikář na hlavním nádraží, který nás není schopen dovést na zadanou adresu (prezentovanou jak v angličtině tak v korejštině). A to má prosím na prostředním panelu k dispozici obrovskou navigaci, mobil a disponuje jazykovou výbavou na to aby se aspon někoho na ulici zeptal. Ne. To on s námi radeji jezdí dokola kolem bloku jak budulínek, dokud ho nezastavím, nevyběhnu a náš hotel si nenajdu sám. Asi tady ví, proč se tu nedávají dýška. Páč by nikdo nikdy žádný nedostal.

Ale což. Stát si kvůli tomu rozvracet nenecháme. Pardón, líbánky si kvůli tomu zkazit nenecháme. Viděli sme zase kus světa, kam se asi zase jen tak nedostaneme. Našli jsme alespoň pár míst kam bychom se chtěli vrátit (Indonésie, Austrálie - klidně už mimo Sydney). A pak i město kam už nemusíme - Seoul. Jak už to tak bývá, na špatné se zpomene a zůstane jenom to pěkné. Ještě jednou děkujeme, že ste nám k tomuto zážitku v různých formách dopomohli a speciální poděkování jde Kájovi a Barýskovi za to, že nám pohlídali rodiče ve Střešovicích. Díky a brzy na viděnou. ;)