Nepřestává nás překvapovat, jak jednoduché je cestování po Japonsku. Vzdálenosti, ketré by nám jinde trvaly den a půl, tady zvládneme za 3 hodiny. O tom jsme se přesvědčili při přesunu z Kyóta na ostrov Miyajima. Je to turistická destinace ověnčená několika nálepkami UNESCO. Při příjezdu na ostrov nás uvítalo stádem neuvěřitelně krotké vysoké zvěře. Ti se s vámi s ledovým klidem přijdou pomazlit pořípadě vyžebrat nějakou tu sušenku (tz jsou obvykletaky ve tvaru jelena, protože na ostrově jiné snad ani neseženete). To jsem z toho Jelen. Prostě jelen kam se podíváš!


První den nám počasí na nějaké venkovní aktivity příliš nevyšlo, a tak jsme zavítali do místního akvária. Byla to bomba. 350 druhu mořské havěti pěkně oštítovaná. Od miniaturních sasaenk, krabů starých 3 milliony let (doslova chodící fosílie) až po rejnoky, murény a mrože. Dokonce ani lachtaní show nezůstala bez pozornosti našich očí na vrchu hlavy (inspirovali jsme se Mantis krevetou :).


Druhý den se počasí umoudřilo a my mohli vyrazit na horu Misen. 530 metrů vysoká hora je obrostlá přalesem, který naskýtá mnohoparadných výhledů na obklopující Seto vnitřní moře poseté různě velikými ostrovy a přesně tady u velikého balvanu jsme našli další geokešku a v ní prstýnek. Lindě se ten šutřík moc líbíl, vrhla se mi kolem kolem a celý zbytek dne na mě byla moc hodná. Kousek pod vrcholem ve chrámu věčněho ohně (údajně už hoří pres 1200 let) jsme se trochu poudili a zapálili svíčku. Podle tradice pak popsali a počmárali kus prkýnka a vyvěsili ho na k tomuto účelu připravenou „nástěnku“. Tak snad se nám naše přání splní. :)


Takovou přestupní zastávkou pro nás byla Hiroshima, kde jsme strávili jednu noc a necelý den. Ačkoliv je město od konce druhé světové války plně zrekonstruováno. Duch události, jež si každý školák s tímto městem okamžitě spojí, je tu tak trochu pořád cítit ve vzduchu a zvýšený výskyt postižených na ulicích zůstavá velmy reálným mementem. Rozbombardovaný dům Hiroshima Peace Memorial Dome (mimochodem od českého architekta – Jana Letzela) je na jednu stranu chráněnou památkou a symbolem míru, na druhou stranu jako by házel na celé město stín. Kromě Dómu a Mazda muzea (Ahoj tati! :) tu nic moc k vidění není a tak jsme odpoledne využili brouzdáním se městem. Následně jsme se uklidili do sushi restaurace, kde jsme se projedli a propili až do pozdních večerních hodin. V dobré náladě jsme po cestě domů zapadli do jednoho game centra a zařádili si na herných automatech z 80tých let.


Další den jsme vyrazili trajektem na ostrov Šikoku do lázeňského městečka Dogo Onsen. Lidé se tu po ulicích promenádují v jukatách a dřevácích, všichni vypadají děsně zrelaxovaně. Aby taky ne, voda tu má dle dostupných informací přímo magické účinky. Naproti našeho hotelu stály 3 tisíce let staré císařské lázně momentálně přístupné i veřejnosti veřejnosti. A jako u většiny zařízení tohoto typu i tady jsme na sebe s Lin zamávali a zmizeli ve vlastním oddělení. Jenom proto, abychom se do červena spaření, totálně vyfluslý a s hlavou v mrákotách po hodině opět setkali, padli do křesla a chvilku jenom tak existovali.


A ted ještě malou poznámku ohledně chůze japonských slečen. Na téma by určitě šla napsat slušně obsáhlá vědecká práce. Necháme-li však vědu stranou vytvořili jsme s Lin orientační taxonomii pro laické rozpoznání jednotlivých stylů chůze do jedné z 5ti základních skupin:

• Vysloužilej fotbalista – pohyb nohou ve tvaru O charakterizuje kolýbavá kachní chůze.
• Kladinářka – Jedna noha stěží se vyhýbající té druhé. Efekt umocněn vrávoravým došlapem.
• Opilec na chůdach – Zde velmi populární nadměrně vyvýšená obuv by možná dělala problémy i profesionálkám z modního mola. Tady v tompřípadě se pomyšlením na profesionalitu můžeme od srdce zasmát.
• Cupitadlo – Minikrůčky z dálky působí, jak kdyby se osoba pohybovala na pojizdném podstavci. Zejména vtipné pokud objekt nosí dole šikoré kimono.
• V pozadí zaražený dopravní kužel – Tento pomyslný dopravní úraz provází předstrčená stytká kost, kolena u sebe a od nich se otevýrající iXka.

Už se nám to krátí. Máme před sebou poslední týden. Tak se všichni mějte príma a brzy napočtenou!